top of page

Reportážní projekty

Vždycky mě přitahovaly zapomenuté události a lidé stojící na okraji. Proto byl jeden z mých prvních studentských fotografických projektů vhled do života lidí bez domova, kteří si našli svoje útočiště v opuštěných vagónech na bývalém nákladovém nádraží v centru Prahy.



Od roku 2015 jsem navštěvoval uprchlíky z Donbasu a později jsem se opakovaně vracel na Ukrajinu do války, o kterou se v té době nikdo nezajímal. S Lékaři bez hranic jsem objížděl frontovou linii na východě a v dalších částech země jsem zaznamenával svědectví těch, kteří onemocněli multirezistentní tuberkulózou. Do země jsem se naposledy vrátil v roce 2024 s organizací Nesehnutí, abych představil jejich projekty a zvedl zájem o téma války na Ukrajině mezi českou veřejností. 

​

Pracoval jsem ale i na českých projektech, pro organizaci Péče bez překáže jsem připravil komunikační balíček, jehož součástí byla i série fotek ukazující specifika výchovy dítěte s těžším kombinovaným postižením a snahu bojovat za větší podporu od státu.

​

Moje reportáže vyšly na webu Seznam zprávy, Deník N, Aktuálně.cz a v časopisu Lidé a země.

Péče bez překážek

V roce 2024 jsem měl možnost fotit a natáčet pro organizaci Péče bez překážek, která sdružuje rodiče dětí s těžším kombinovaným postižením. Nahlédl jsem do světa, o kterém jsem neměl skoro žádnou představu a zjistil, s čím vším se musí rodiny dětí s postižením potýkat - a také to, že stát jim v tom tak úplně nepomáhá. Možná i proto, že o jejich životě vlastně nic neví.

​

Díky nadačnímu fondu Abakus vznikla tři krátká videa a také série fotek, která by tohle nevědění mohla změnit. Chtěl jsem to celé pojmout tak, aby měly výstupy PR potenciál, ale zároveň jim nechyběla lidskost a opravdovost.

Nekončící válka

Válka na Ukrajině nekončí. Na začátku léta 2024 jsem navštívil místa postižená zničením Kachovské přehrady a zaznamenal každodenní život těch, pro které jsou výbuchy a kouř na horizontu už naprosto normální věcí.

Tuberkulóza na Ukrajině

Tuberkulóza je nejsmrtelnější infekční nemoc na světě, která ročně postihne 10 milionů lidí a zabije jich 1,4 milionu. Zejména v bývalém Sovětském svazu nadále ohrožuje desítky tisíc lidí. Jednou z nejvíce postižených zemí je Ukrajina, kde s léčbou pomáhají Lékaři bez hranic.



Měl jsem možnost nafotit reportáž z nemocnice v Žitomiru na Ukrajině a nedalekého sanatoria „Lesní pohádka“, kde se pod dohledem Lékařů bez hranic léčí pacienti s tuberkulózou a následně se vyrovnávají s následky nemoci.​

Život na frontové linii

Vypuknutí války na východní Ukrajině v roce 2014 odřízlo tisíce lidí od základních životních potřeb včetně zdravotní péče. Lékaři bez hranic jim proto od roku 2015 poskytovali potřebnou pomoc. Do postižených vesnic zajížděly pravidelně mobilní kliniky a několik dní jsem s lékaři jezdil i já. Kromě fotek vznikl z výjezdu i krátký dokument (Ne)zapomenutí.

​

 

Uprchlíkem ve vlastní zemi

Kvůli válce na Donbase, která začala v roce 2014, uprchly statisíce lidí ze svých domovů. Většina jich odešla do jiné, bezpečnější části Ukrajiny. Humanitární organizace ADRA jim pomáhala najít náhradní ubytování a poskytovala základní pomoc. Část uprchlíků našla dočasné útočiště v bývalých sanatoriích.



V letech 2015 a 2016 jsem navštívil několik míst v oblasti Kyjeva a Mariupolu, kde žili vnitřně vysídlení lidé, a zachytil jejich každodenní život.